Souprava metra Ečs

Vozy Ečs vyvinul Mytiščinský strojírenský závod speciálně pro pražské metro jakožto modifikaci Souprava metra E typu Ež1 (81-708; podobné modifikace byly vyráběny v 70. letech i pro metra ostatních států RVHP. Ečs písmena modifikace znamenají „Československo“ byl odvozen z typů Ež pro metro v Budapešti. Má čtvery dveře po každé straně vozu, vozová skříň je složená z rámu svařeného z ocelových profilů, ke kterým byly připevněny stropnice pokryté ocelovým plechem a přivařeny vnější boční stěny. Stěny a strop prostoru pro cestující byly pokryty hliníkovými plechy. Vůz byl kromě provozní elektrodynamické brzdy vybaven brzdou pneumatickou a ruční a měl samočinné spřáhlo. V každém voze byla kabina řidiče – neexistovaly tak vložené vozy.

     

Za normalizace 24. března 1971 rozhodla vláda o koupi vozů Ečs místo vyvíjených českých Souprava metra R1R1. Od října 1973 byly do ještě rozestavěného depa Kačerov dopraveny první vozy s evidenčními čísly 1001–1050; v letech 1975 a 1976 přišlo dalších 35 vozů.Při otevření metra 9. května 1974 jezdily soupravy trojvozové (na lince jich při tříminutovém intervalu bylo celkem 12), od srpna 1975 čtyřvozové, od února 1979 v plné délce pěti vozů.S jejich nasazením na trasu A se nepočítalo, jednak protože nesplňovaly československounormu pro osvětlení, jednak kvůli náročnému profilu nové trati (prudké stoupání ze stanice Malostranská ke Hradčanské; pro tu byla pořízena modernější souprava metra 81-71. Vozy Ečs byly koncepčně zastaralé již v době výroby, provozně začaly zastarávat kolem roku 1990. Během dalších sedmi let byly postupně vyřazovány. Poslední souprava v pravidelném provozu vyjela 29. června 1997.

Vůz č. 1009 vystavuje Muzeum MHD ve vozovně Střešovice. Poslední vozy s evidenčními čísly 1083, 1084 a 1085 si Dopravní podnik zachoval jako historickou soupravu, vypravovanou při výjimečných příležitostech jako různá výročí na starší část C (linka metra v Praze)linky C v úseku Nádraží Holešovice (stanice metra v Praze) - Kačerov (stanice metra v Praze). Na nejnovější úsek trasy [[C (linka metra v Praze) souprava s cestujícími z provozních důvodů vypravována není. Rozšířená fáma, že Ečs nezvládne velké stoupání ke stanici Kobylisy (stanice metra v Praze) ale není pravdivá. Kvůli nižšímu výkonu by však jel vlak tento dlouhý mezistaniční úsek déle než současné soupravy M1 a zpomaloval by tak provoz na celé lince.{{chybí zdroj}}

 Souprava metra 81-71

 81–71 je typ sovětských souprav metra vyráběných v Mytiščinském strojírenském závodě , dnes Metrovagonmaš u Moskvy.Tento typ byl vyvinut     zejména na základě požadavků pražského dopravníhopodniku, ale byl dodáván i do ostatních socialistických státůsdružených v RVHP.V Praze jsou tyto vozy v provozu od roku 1978.Na rozdíl od souprav typu Souprava metra Ečs tvoří soupravu dva typy vozů. Jednak jde o řídící vůz typu 81–717.1 a dále o vložený vůz 81–714.1. Vozy pro Metro v Moskvě měly označení 81–717 a 81–714, zatímco pro budapešťské metro měly označení 81–717.2 a 81–714.2.

Vznik a vývoj
Vývoj nového typu metra pro Moskvu a samozřejmě i další města tehdejšího východního bloku začal roku 1976. Poprvé zde byly, na rozdíl od ostatních předešlých souprav (výjimku tvoří souprava metra I, která nebyla vyráběna sériově), rozlišeny čelní a vložené vozy. Hlavním důvodem byla jednak úspora vybavení, nutná pro řízení vlaků, jednak snaha zvýšit přepravní kapacitu jednotlivých vagónů. Vyměněno bylo elektrické zařízení, zvýšila se přepravní rychlost i cestovní komfort; stará světla nahradily výkonnější zářivky. Oproti vlakům složeným z vozů typu E se dosáhlo úspory ve spotřebě energie o 5-6 %. Technicky je možné spojit čelní a vložené vozy až do osmivozové soupravy, což je maximum, které je v Moskvě využíváno.
Experimentální souprava byla vypravena na linku Kolcevaja (linka metra v Moskvě) v Moskvě a opatřena zajímavým nátěrem; každý z vagónů měl jinou barvu (později byl vyměněn za standardní tmavomodrý u všech vozů). Nově byl strojvedoucímu k dispozici i pomocník; obsluha tedy byla dvoučlenná.
Do výroby se dostaly vlaky typu 81-71 v roce 1977, o rok později se objevily i v Praze. Poprvé v historii Metrovagonmaš nedostal nový typ soupravy písmenné označení (předchozí typy vlaků nesly písmena A, B, V, G, D, E a I). Od roku 1980 výroba těchto souprav probíhala také v petrohradském ''závodě I. E. Jegorova''.
O dalších sedm let později pak došlo k několika modifikacím, hlavně co se týče protipožární bezpečnosti; označení vozů se tak změnilo na 81-717.5 a 81-714.5. Poslední vlaky tohoto typu byly dodány do Prahy v roce 1990; v Sovětský svazu a později Rusku se však vyráběly i nadále.
Nově vyráběným soupravám se v roce 1993 zmodernizovalo jejich vybavení, hlavně co se zabezpečení a motorů týče. Místo lavic s koženkovým potahem se také objevily dělené sedačky, stále však v podélném uspořádání. Přibyly také další čtyři světlomety na přední stranu čelních vozů. Tyto nejnovější soupravy jsou již označovány jako 81-717.5? či 81-714.5.

Výskyt
Soupravy metra typů 81-71 či jejich modifikace lze spatřit v následujících městech: Moskva, Petrohrad, Kyjev, Baku, Tbilisi, Novosibirsk, Minsk, Dněpropetrovsk,Samara, Charkov, Nižnij Novgorod, Jekatěrinburg, Praha, Varšava, Budapešť,Sofie,Jerevan a Taškent.                 

                 

                                                Souprava metra 81-71M

Již na začátku 90. let se v začalo ukazovat, že vozový park Metro v Praze pražského metra rychle dosluhuje, ne-li přesluhuje. Řešení tohoto problému nebylo jednoduché. Na všech trasách byl provoz zajišťován zastaralými sovětskými vozy 81-71 a nebo ještě staršími nevýkonnými vozy Ečs které špatně snášely velké převýšení v podzemní dráze. Bylo potřeba zajistit nové vozy, avšak nebylo ve finančních možnostech ani Dopravní podnik hl. m. Prahy Dopravního podniku ani města Praha.Prahy na nákup nových vozů pro celé metro. A tak byla jako vhodné řešení zvolena modernizace. V roce 1994 byla odvezena do firmy Škoda Plzeň první pětivozová souprava. Rekonstrukce se – velmi zjednodušeně – provádí tak, že se vůz odstrojí a na místo starých komponent se vloží nové díly . První modernizovaná souprava přijela 1. května. 1996 z Plzně do Prahy a po zkušebních testech začala jezdit v pravidelném provozu s cestujícími na linka metra v Praze trase A,B.
 

Na C linka metra v Praze trase C Metro v Praze pražského metra byly vystřídány, vozy Souprava metra M1M1. 81-71M jsou tak nyní v provozu na druhé nejstarší trase, A linka metra v Praze trase A.Od května 2006 jezdí i na B linka metra v Praze trase B, musí být ale vybaveny Zabezpečovací zařízení pražského metra zabezpečovacím systémem ARS Sovětské výroby 81-71MARS a 81-71 BARS. Do roku 2009 mají být vyřazeny všechny vozy 81-71.

                                                                             Interiér jednoho z vozů soupravy

                                                                 Modernizovaný vůz

                                     Souprava metra M1

Vlak typu M1 se skládá z pěti vozů tří typů:

* M1.1 je čelní vůz, obsahuje stanoviště strojvedoucího, vlakové zabezpečení, vlakové baterie a statický měnič.
* M1.2 je vložený vůz umístěný vždy za čelním vozem, obsahuje kompresor.
* M1.3 je prostřední vůz, obsahuje centrální počítač vlaku.

Řazení vozů v soupravě je vždy M1.1 + M1.2 + M1.3 + M1.2 + M1.1, kvůli rozdílnému vybavení jednotlivých vozů jsou soupravy nedělitelné.

Pohon je zajištěn asynchronními motory s procesor mikroprocesorovým  řízením, namísto stejnosměrných motorů používaných v Sovětský svaz sovětských vozech. Vlak má centrální řídící systém, který umožňuje obsluhu vlaku, sběr dat a jejich vyhodnocení, včetně diagnostiky.

Vozová skříň je vyrobena ze svařovaných hliník ových profilů, díky tomu tak jsou vozy lehčí než jejich sovětští předchůdci. Výsledkem jsou tak nižší provozní náklady. Všech 8 dveří je možné ovládat z prostoru cestujících. Interiér byl navržen z nehořlavých materiálů; sedačky jsou čalouněné, umístěné ve směru po a proti jízdě (v novějších sériích i v podelném uspořádání, je vyhrazeno i místo na kočárky a invalidní vozíky. Osvětlení tvoří celkem 24 zářivek, umístěných ve dvou řadách, o výkonu 36 W, které jsou zakryté za roštem z hliníkových latí. Okna jsou všechna lepená, přední je panoramatické s jedním stěračem.


Poprvé se vlak M1 objevil v Praze v červenec červenci roku 1998, homologace homologován byl o dva roky později. S prvními cestujícími tak souprava tohoto typu vyjela na trať 27. leden 27. ledna 2000 krátce po půl desáté dopoledne. Přítomni byli jednak zástupci DPP dopravního podniku, tak i tehdejšího Českomoravská Kolben Daněk ČKD a tisku. Jednalo se o soupravu složenou z vozů ev. č. 4101, 4201, 4202, 4203 a 4102. V následujících letech byly dodány do hlavního města celkem tři série liší se jak uspořádáním sedaček v interiéru, tak dveřmi; dodávky však zpočátku neprobíhaly podle potřeb, neboť společnost ČKD později Siemens se dostala do existenčních problémů. Do roku 2006 je to tedy 48 souprav, do roku 2011 má být dodáno dalších pět, neboť po otevření úseku metra IV.C2 na Prosek bude nutné počet provozovaných vlaků navýšit.

Provoz na C linka metra v Prazelince C je zajištěn od listopadu 2003 výhradně tímto typemm souprav, které jsou vypravovány z Depo Kačerov depa Kačerov.


    

                                                                                    Interiér jednoho z vozů soupravy